Formační materiály pro společenství mládeže, které vycházejí z  promluv papeže Františka během Světového dne mládeže v  Rio de Janeiro. Zpracovala Sekce pro mládež ČBK. Ke stažení v pdf.


1. slova Františka

„Je-li naše srdce dobrou půdou, která přijímá Boží slovo, a když ve snaze žít křesťansky ´propotíme košili´, zakusíme něco velkého: nikdy nejsme sami, jsme součástí rodiny bratří, kteří jdou stejnou cestou, jsme součástí církve.

Chcete budovat církev? Přičiníte se o to? 
Jsme součástí církve, ba dokonce se stáváme tvůrci církve a protagonisty dějin. Chlapci a děvčata, prosím vás, nestavte se ´na chvost´ dějin. Buďte protagonisty. Přejděte do útoku! Jděte vpřed, budujte lepší svět, svět bratrství, spravedlnosti, lásky, pokoje a solidarity. Buďte stále v útoku. 
V Ježíšově církvi jsme živými kameny a Ježíš po nás chce, abychom vytvářeli jeho církev. Každý z nás je živým kamenem, kouskem budovy, a přijde-li déšť a tento kousek chybí, proteče dovnitř voda. Nestavte malou kapličku, která pojme jenom malou skupinu lidí. Ježíš od nás žádá, aby jeho živá církev byla tak velká, že pojme celé lidstvo a stane se domem pro všechny. 
Tvoje mladé srdce touží vytvářet lepší svět. Pozorně sleduji zprávy a vidím, že mnozí mladí lidé v různých částech světa vyšli do ulic, aby vyjádřili tuto touhu po spravedlivější a bratrštější civilizaci. Mladí v ulicích jsou těmi, kdo chtějí být protagonisty změny. Prosím vás, nedovolte, aby se jiní stali protagonisty změny. Vy jste těmi, kterým patří budoucnost. Skrze vás vstupuje do světa budoucnost. Prosím vás, abyste byli protagonisty této změny. Nadále překonávejte apatii a nabízejte křesťanskou odpověď na sociální a politický nepokoj, který se vyskytuje v různých částech světa. Prosím vás, abyste byli budovateli světa a přičinili se o lepší svět. Drazí mladí, prosím vás, nehleďte na život shůry, zapojte se do něho, Ježíš nezůstal nahoře, ale sestoupil. Nedívejte se na život shůry, ponořte se do něho, jako to učinil Ježíš.
Zbývá však otázka: Odkud začít? Jednou se kdosi ptal Matky Terezy z Kalkaty, co by se mělo v církvi změnit, a ona odpověděla: ty a já! Mám-li začít od sebe, odkud začnu? A každý ať otevře svoje srdce, aby mu Ježíš řekl, odkud začít.“ 
(vigilie)
 

2. Písmo

1 Petr 2,4-9

„Přistupujte k Pánu, k živému kameni, který lidé sice odhodili, ale který je v Božích očích vyvolený a vzácný, a vy sami se staňte živými kameny pro duchovní chrám, svatým kněžstvem, které přináší duchovní oběti, Bohu příjemné skrze Ježíše Krista. V Písmu o tom stojí: `Hle, kladu na Sión kámen vyvolený a vzácný, kámen nárožní. Kdo v něj uvěří, jistě nebude zklamán.‘ Vám tedy, protože věříte, přináší čest, ale těm, kdo nevěří, je to `kámen, který lidé při stavbě odhodili, ale právě on se stal kvádrem nárožním, kamenem, na který se naráží, balvanem, přes který se klopýtá‘. Narážejí na něj, protože odmítli přijmout víru. K tomu také byli určeni. Vy však jste `rod vyvolený, královské kněžstvo, národ svatý, lid patřící Bohu jako vlastnictví, abyste rozhlašovali, jak veliké věci vykonal‘ ten, který vás povolal ze tmy ke
svému podivuhodnému světlu.“
 

3. Metodika

Posaďte se a jeden přečte slova papeže, nad kterými se budeme dále zamýšlet.
 
Témata k zamyšlení (společnému i osobnímu)
  • Jsem skutečně dobrým kamenem stavby církve? Jaké je moje místo? Jsem tam, kde mám být stále nebo občas/často chybím? Jak pevné je mé semknutí s ostatními? Nemám snahu o výjimečné postavení, nezávislou pozici? Jak se k  ostatním chovám? Jsem snášenlivý, trpělivý, shovívavý a tolerantní, umím odpouštět?
  • Mám ochotu změnit své návyky, mechanismy, názory a  pohled na druhé, abychom s ostatními ve farnosti mohli najít „společnou řeč“, překonat zábrany a otevřít se pro všechny?
  • Co konkrétně si ve svém prostředí představuji pod pojmem „lepší svět“? Jak by takový svět vypadal? Co pro jeho uskutečnění mohu udělat já.
Návrh společné aktivity
myšlenka k rozvinutí
 
Každý jsme stavebním kamenem patřícím do stavby církve. Tuto stavbu si můžeme představit v  menším měřítku, v  podobě farnosti. Jak je tato stavba stavěná, v čem jsou její základy, pilíře a nosné prvky? Jak je stabilní? Jak působí na venek, na své okolí? Je to architektonicky i  funkčně skvost nebo ruina? Vejdou se do ní všichni nebo zůstává někomu uzavřená?
 
Pomůcky
papírky cca formátu A6(nebo menší), tužky, fixy
 
průběh
  • Nejprve si každý sám představí naši farnost (společenství církve), co je na ní krásné, zajímavé, ošklivé či odpuzující. Každý projev, charakteristika společného života, každý člověk je stavebním kamenem a tvoří onu pomyslnou stavbu. Z čeho je postavena naše farnost? Každý ať si vezme libovolný počet papírků (např. max 10), které „pojmenuje“ – napíše na ně nějaký projev života farnosti (konkrétní i obecný). Potom každý představí kameny, které „našel“ a dá je doprostřed k ostatním.
  • Zvolíme si 1-2 stavitele, kteří budou podle rady ostatních stavět z kamenů „budovu farnosti“.
  • Nejprve bychom měli stavitelům pomoci kameny roztřídit na kategorie: ZÁKLADNÍ-NOSNÉ (na nich farnost stojí, jsou nezbytné), DOPLŇKOVÉ (je dobře, že jsou, ale nejsou životně důležité), OKRASNÉ (působí navenek, dávají základní stavběšmrnc, přitahují okolí), NESTABILNÍ (hrozí, že vypadnou nebo se poškodí, což by bylo ohrožením pro ně i pro stavbu - je třeba je dobře umístit, najít jejich místo), HYZDÍCÍ (kazí celkový dojem, potřebují opravit, oživit, případně vyměnit, odstranit). Nemusíme nutně obsadit všechny kategorie!
  • Nyní stavitelé podle rad ostatních začnou skládat kameny k sobě tak, aby vytvořili stavbu – podoba, tvar záleží čistě na společné představě– měla by odrážet krásu a lásku Boha (základní poslání) a stav farnosti (realita naší odpovědi Bohu).
  • Rozdělíme se do dvojic (např. losováním či rozpočítáním). V nich se pokusíme zhodnotit výslednou stavbu (celkový dojem, stabilita, poškozené, nefunkční nebo chybějící prvky) a  vytvořit návrh na „opravu farní budovy“, tedy jakýsi projekt změny farnosti (reálný). Nejlépe pod heslem „Co změníme na sobě, aby se mohla změnit a stát se ještě lepší naše farnost?“
  • Všechny dvojice potom představí svůj projekt a  buď dohodou, nebo pomocí bodování vybereme jeden, který zkusíme zrealizovat. (Pokud budete bodovat, boduje každá dvojice každý cizí projekt, nejlépe přidělením 1-5 bodů, vítězí projekt s největším součtem bodů.)
Náměty na konkrétní úkol pro život
 
  • Rozhlédněte se kolem sebe ve farnosti (případně si nechte poradit od kněze), jestli někdo starý, nemocný nebo v  nějaké nouzi nepotřebuje vhodnou pomoc. Někde to může být pomoc při údržbě zahrady, příprava dřeva na topení, doprovod do kostela, donesení nákupu, návštěva na LDN, atd. Láska je vynalézavá!
  • Pokud zažíváš ve své rodině nějaký nepokoj, nelásku mezi členy rodiny nebo i  navenek, pokus se nespokojit s  konstatováním, že „u nás to tak prostě je“, ale pokus se s tím něco udělat. Hledej radu v modlitbě, snaž se změnit svůj postoj a pokus se o drobné kroky lásky (ne posuzování a poučování!)
Myšlenkové shrnutí
  • Pokud přijímáme do srdce Boží slovo a  ve snaze žít křesťansky „propotíme košili“, zakusíme, že nejsme nikdy sami. Jsme součástí rodiny bratří, kteří jsou stejnou cestou, tedy součástí církve a jsme povoláni vytvářet lepší svět, svět bratrství, spravedlnosti, lásky, pokoje a solidarity.
  • Jsme živými kameny stavby církve – nikdo nesmí chybět, aby tato stavba nebyla děravá, ale aby mohla být tak velká, aby se stala domovem pro všechny.
  • Máme být protagonisté změny a  k  tomu je potřeba překonávat apatii, hledat a nabízet křesťanskou odpověď na sociální a politický nepokoj, ponořit se do reálného života (nehledět na něj shůry) a v první řadě změnit sebe.

4. Modlitba

Uvedená modlitba nám pomáhá děkovat za dary, které budují církev.
 
Pomůcky:
nádoba s kamínky – dostatečný počet, každý jich může vzít
několik; velikost kamínky spíše menší
 
Moderátor vyzve, abychom na základě toho, co jsme dělali, vstoupili do modlitby díků. Každý vysloví díky za cokoli, co vytváří život církve, co zažívá ve společenství, co je podle něj důležité... a na znamení tohoto díku položí kamínek buď do díla, které vzniklo v předešlé práci skupiny, nebo začnou účastníci z kamínků dělat obrys domu. Např. „Děkuji za upřímné vztahy“ – beru kamínek z  nádoby a  kladu jej na místo, kde právě tvoříme.Tyto díky mají vyjádřit jak naše dary pro společenství církve, tak ale i dary dalších lidí.
 
Píseň
 
Prostor na modlitbu díků doprovázenou prací s kamínky. Když se zdá, že je díkům poskytnut dostatečný prostor, zazní závěr:
 
Bůh potřebuje tvoje nohy, by za nemocným mohl jít,
Bůh potřebuje tvoje ruce, když obejmout chce, pohladit.
Bůh potřebuje tvoje oči, se smutným by zaplakal,
Bůh potřebuje tvoje rty, aby s veselými zas se smál.
Bůh potřebuje tvoje svaly, pracovat chce ze všech sil,
Bůh potřebuje tvoje srdce, aby ho láskou naplnil.
Bůh potřebuje tvoje ústa, když pochválit chce, povzbudit,
Bůh potřebuje tvoji mysl, když bližního chce pochopit.
Bůh potřebuje tvoji kůži, která vnímá žár i chlad,
Tvůj nos, když přivoní si k růži, cítit vůni, co má rád.
Bůh potřebuje tvoje uši, aby mohl naslouchat.
Bůh se v tobě zas a znova člověkem dnes touží stát.
(Jan Šlachta)