Formační materiály pro společenství mládeže, které vycházejí z promluv papeže Františka během Světového dne mládeže v Rio de Janeiro. Zpracovala Sekce pro mládež ČBK. Ke stažení v pdf.
1. slova Františka
2. Písmo
1 Kor 1,26-31
„Jen se podívejte, bratři, komu se u vás dostalo povolání! Není tu mnoho moudrých lidí podle lidských měřítek, ani mnoho mocných, ani mnoho urozených. A přece: ty, které svět pokládá za pošetilé, vyvolil si Bůh, aby zahanbil moudré, a ty, kteří jsou ve světě bezmocní, vyvolil si Bůh, aby zahanbil mocné, a ty, které svět má za neurozené a méněcenné, dokonce i ty, kteří nejsou vůbec nic, vyvolil si Bůh, aby zlomil moc těch, kteří jsou ´něco´, aby se žádný smrtelník nemohl před Bohem vynášet. A od něho pochází to, že jste spojeni s Kristem Ježíšem. Jeho nám Bůh poslal jako dárce moudrosti, spravedlnosti, posvěcení a vykoupení. Tak se splnilo, co je v Písmě: `Kdo se chlubí, ať se chlubí v Pánu.‘´“
3. Metodika
Posaďte se a jeden přečte slova papeže, nad kterými se budeme dále zamýšlet.
Témata k zamyšlení (společnému i osobnímu)
- Co ve mě ve vztahu k evangelizaci vyvolává strach? Bojím se svých slabostí, neznalosti, toho, že nemám potřebné dovednosti, neumím se vyjádřit apod. Nebo se bojím ztrapnění, výsměchu, znevýhodnění kvůli přiznání se ke Kristu?
- Jak a skrze co si uvědomuji, že Bůh je se mnou? Je to pro mě příjemné vědomí a povzbuzení nebo také zdroj obav? Jak vnímám Boha – jako dobrého přítele nebo jako dohlížitele nebo jako... ?
- Jsem dobrou součástí společenství a rád se podílím na jeho růstu nebo si držím odstup, jakási zadní vrátka? Jsem týmovým hráčem, záleží mi na jednotě s ostatními nebo si rád dělám věci sám a po svém? Umím ustoupit a hledat společnou cestu nebo prosazuji své názory a řešení?
Návrh společné aktivity
myšlenka k rozvinutí
Pro vytváření dobrého společenství, pro kvalitní spolupráci je důležité hledat to, co jednotlivé členy spojuje, ne to, v čem jsou odlišní. Vyžaduje to být vnímavý jeden vůči druhému, a to ke každému. Láskyplná pozornost jednoho k druhému upevňuje vazby, posiluje život jednotlivců i společenství, vytváří zázemí a přispívá ke zdaru
společného poslání. Každý člověk je důležitý. Pokud někdo vypadne z role, není na svém místě, pocítí to i všichni ostatní. Mohou kvůli tomu „zavrávorat“, ztratit na nějakou dobu jistotu a stabilitu, ale pokud nezačnou panikařit, ustojí takovou situaci a dokonce mohou pomoci tomu, kdo „vypadl“, vrátit se znovu na své místo.
pomůcky
Velké klubko pevného provázku (nepřetrhne se při silnějším zatažení).
průběh
- Posadíme se do kruhu (nejlépe cca do 10 lidí, pokud je nás více, rozdělíme se do dvou či více kruhů). Jeden z nás vezme do ruky klubko provázku, na začátku udělá smyčku, aby se mu provázek lépe držel.
- Začneme vytvářet z provázku síť jako symbol toho, co nás spojuje. Ten kdo drží v ruce klubko si vybere někoho v kruhu, s kým má něco společné, řekne jeho jméno a pojmenuje onu skutečnost, kterou mají společnou (např. „házím klubko Honzovi, protože oba zpíváme ve schole,...). Ten, kdo klubko chytí, uchopí provázek tak, aby byl napnutý a pokračuje stejným způsobem dál. Pokračujeme tak dlouho, dokud nacházíme to, co nás spojuje – ideální je, aby
byl propojený každý s každým (ale pravdivě, na základě různých společných věcí – ne že se všichni propojí na základě jediné skutečnosti, např. že se společně připravovali na biřmování). Nezůstaňme také u povrchních věcí, jako např. že oba máme černé ponožky nebo vlasy na ježka. Zkusme zajít k důležitějším věcem – např. že čteme pravidelně Písmo, zastáváme lektorskou službu při liturgii, staráme se o ministranty, máme rádi modlitbu Taizé apod. - Když dokončíme tvorbu sítě, držíme jednou rukou pevně své úchyty provázku, opatrně vstaneme a druhou rukou přesuneme každý svou židličku před sebe – pod síť z provázků, abychom za sebou měli volný prostor. Upravíme rozestupy tak, aby všechny provázky byly v rámci možností napnuté. Stojíme pevně na místě a zkusíme se současně opatrně „zaklonit“. Síť z provázků se napne, ale měla by všechny udržet, protože každý je držen všemi.
- Potom určíme jednoho z nás, který zatímco všichni budou zaklonění, držení sítí, pustí náhle všechny své úchyty. Provázky na něho napojené se povolí a vyvolá to řetězovou reakci. Celá síť se stane nestabilní, ale pokud byl spojen každý s každým, při troše snahy ostatní situaci ustojí.
- Krátce shrňme symboliku a převeďme ji do reálného života společenství.
Náměty na konkrétní úkol pro život
- Rozhlédni se ve škole, jestli kolem tebe nejsou nějací další křesťané. Pokud někoho najdeš, seznam se s ním a zkuste se např. 1x týdně setkat (třeba půl hodiny před vyučováním apod.) ke společné modlitbě za spolužáky a učitele, za sebe navzájem, abyste byli dobrými svědky Krista.
- Nabídněte se jako společenství k pomoci při nějaké evangelizační aktivitě ve farnosti, případně buďte jejími iniciátory – např. Noc kostelů, adventní a vánoční programy pro veřejnost, sousedské odpoledne, program pro obyvatele domovů pro seniory, farní čajovna, atd.
Shrnutí témat
- Když Bůh člověka povolává, také ho vybavuje potřebnými schopnostmi a hlavně slibuje svoji stálou přítomnost. On nás předchází a vede, proto nemusíme mít strach.
- K misijní činnosti jsme posláni společně, jako církev včetně společenství svatých. Když tvoříme společenství, pak jsme i v evangelizaci silní a objevujeme zdroje, které bychom jinak neuměli najít.
4. Modlitba
V modlitbě můžeme nacházet bezpečí a vědomí toho, že nejsme sami.
Pomůcky: Bible, „baličák“ – aspoň formát A2 – dle počtu účastníků, fixy, větší svíce, čajovky.
Baličák položíme doprostřed modlící se skupiny, zapálenou svíci necháme zatím mimo pozornost, čajovky necháme nezapálené v blízkosti baličku.
Píseň
Přečteme biblický text Jer 1, 7
Co je mým strachem, když mám hlásat evangelium, přiznat se k víře? (např. neznalost, strach o svou image, výsměch, věk, málo zkušeností, osamocenost, trapnost, není to pro mě důležité atd.) Tyto strachy a obavy sepisujeme na baličák.
Se slovy: Nemějte strach – já jsem s vámi po všechny dny, praví Ježíš (Mt 28,20), postavíme doprostřed svíci, která symbolizuje Krista – Světlo.
Každý teď můžeme zapálit od této svíce čajovku a poprosit, aby Pán vstoupil do mých strachů a zbavil mě jich nebo mi je pomohl překonat. Mohu prosit za obavu, kterou napsal někdo jiný. U jedné „obavy“ může být více čajovek, tady prosby se mohou opakovat. Každý může použít více čajovek – podle zvážení moderátora modlitby.
Závěr: text 1Kor 1, 28-31
Píseň
Komentáře
Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.