Formační materiály pro společenství mládeže, které vycházejí z  promluv papeže Františka během Světového dne mládeže v  Rio de Janeiro. Zpracovala Sekce pro mládež ČBK. Ke stažení v pdf.


1. slova Františka

„Nikdo se nemůže´dotknout Ježíšova kříže bez toho, aby na němnezanechal něco ze sebe samého, a zároveň aby nenesl něco z Ježíšova kříže ve svém vlastním životě.
  • Ježíš se svým křížem kráčí po našich cestách a bere na sebe naše obavy, naše problémy, naše utrpení, i ta nejhlubší.
  • Ve svém kříži se Ježíš spojuje s  mlčením všech obětí násilí, které nemohou křičet, zejména těch, kdo jsou nevinní a nikdo je nebrání.
  • Svým křížem se Ježíš sjednocuje s rodinami, které prožívají těžké chvíle, které oplakávají tragickou ztrátu svých dětí.
  • V kříži se Ježíš sjednocuje se všemi lidmi, kteří trpí hladem, ve světě, který si však na druhé straně dovoluje přepych každodenního vyhazování tun jídla.
  • Svým křížem se Ježíš spojil s  mnoha otci a  matkami, kteří trpí,když se jejich děti stávají oběťmi umělých rájů, jakými jsou drogy.
  • Ve svém kříži se Ježíš spojuje s těmi, kdo jsou pronásledováni pro náboženské přesvědčení, pro svůj názor nebo jednoduše pro svou barvu pleti.
  • Ve svém kříži se Ježíš sjednocuje se všemi mladými, kteří ztratili důvěru v politické instituce, protože vidí jejich egoismus a korupci, nebo ztratili důvěru k  církvi, ba dokonce i  víru v  Boha, kvůli nedůslednému životu křesťanů a  služebníků evangelia. Ježíš tolik trpí naší nedůsledností!
Krista trpícího cítíme blízko jako jednoho z nás, který sdílí naši životní cestu až do krajnosti. Neexistuje životní kříž, ať malý nebo velký,který by Pán nesdílel spolu s námi.
 
Co kříž zanechává v každém z nás? Zanechává dobro, které nemůže dát nikdo jiný: jistotu věrné Boží lásky k nám. Tak velké lásky, která dokáže vstoupit do našeho hříchu a odpustit ho, vstoupit do našeho utrpení a  dát nám sílu nést ho, vstoupit do naší smrti a  zvítězit nad ní a dát nám spásu. V Kristově kříži se nachází všechna Boží láska, jeho nesmírné milosrdenství. Kristův kříž také vyzývá k  tomu, abychom se nechali nakazit touto láskou, učí nás, abychom se na druhé dívali vždy s  milosrdenstvím a  s  láskou, zvláště na ty, kdo trpí, kdo potřebují pomoc, kdo čekají na pouhé slovo, na lidské gesto. Kříž nás učí vycházet ze sebe samých, jít druhým naproti a podat jim ruku.
 
Kolik tváří jsme viděli na křížové cestě: Pilát, Šimon z Kyrény, Panna Maria, jeruzalémské ženy...
Komu z nich se chceš podobat?
Chceš být jako Pilát, který nemá odvahu jít proti proudu a zachránit Ježíšovi život, a proto si nad ním myje ruce? Jsi jeden z těch, kdo si myjí ruce, předstírají neznalost a stáčí zrak opačným směrem?
Nebo jsi jako Šimon z  Kyrény, který pomohl Ježíši nést onen těžký kříž, jsi jako Panna Maria a ženy, které neměly strach doprovodit Ježíše s láskou a něhou až do konce?
Kým chceš být – Pilátem, Šimonem, nebo Marií? Ježíš se na tebe dívá a ptá se:
Pomůžeš mi nést kříž? Bratře, sestro, co mu ve své síle mládí odpovíš?“
(po pobožnosti Křížové cesty)

2. Písmo

2 Kor 1,2-7
 
Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce, a od Pána Ježíše Krista. Buď veleben Bůh, Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec milosrdenství a Bůh veškeré útěchy. On nás těší ve všech našich souženích, abychom pak mohli těšit druhé v  jakémkoli soužení tou útěchou, jakou Bůh potěšuje nás. Jako se na nás ze všech stran valí Kristovo utrpení, tak se nám také skrze Krista dostává všestranné útěchy. Když my jsme
v trápení, vám z toho plyne útěcha a záchrana; když se nám dostává útěchy, plyne z  toho útěcha i  pro vás. A  ta potom způsobuje, že statečně snášíte stejná utrpení jako my. A  proto máme, pokud jde o vás, pevnou naději; víme, že jako máte účast v našich souženích, tak budete mít účast i v naší útěše.

3. Metodika

Posaďte se a jeden přečte slova papeže, nad kterými se budeme dále zamýšlet.
 
Témata k zamyšlení (společnému i osobnímu)
  • Jakou podobu má kříž v  mém současném životě? Jaké bolesti a  těžkosti prožívám? Jak se k  nim stavím? Utíkám před bolestí, strkám hlavu do písku, přebíjím bolest „silnými zážitky“...nebo se snažím přijímat s důvěrou v Boží pomoc své těžkosti, předkládám je Bohu v modlitbě, sdílím je v možné míře ve společenství, nesu je s pokorou a nadějí? Nejsou mé bolesti, jejich nepřijetí překážkou ve vztahu k Bohu?
  • Jaké konkrétní kříže vnímám u  mých blízkých, u  lidí v  mém okolí, s jakými kříži světa se setkávám? Jaký je můj postoj k nim? Jsem pouhým pozorovatelem, komentátorem, nevšímavým kolemjdoucím..., nebo je nesu v srdci, modlím se za ty, kteří tyto kříže nesou, snažím se i nějak konkrétně pomoci?
  • Jak se dívám na druhé lidi, zvláště na ty, kteří nesou nějakou bolest? Je to pohled milosrdenství a odpuštění nebo kritiky a odsouzení? Dokážu svou lásku projevit i  navenek dobrým slovem, gestem, jsem ochotný nabídnout pomocnou ruku nebo se bojím, abych se neztrapnil, „neušpinil“? 
Návrh společné aktivity
myšlenka k rozvinutí
 
Na Ježíšově křížové cestě se vystřídalo mnoho postav. Každá charakterizovala nějaký postoj k trpícímu, způsob jednání tváří v tvář kříži. Někteří neměli odvahu, jiní si myli ruce, odvraceli tvář, nasadili masku nevědomosti, našli se ale i  tací, kteří pomohli, doprovázeli, atd. Kde je moje místo na křížové cestě. Komu se v  běžném životě podobám já?
 
pomůcky
papíry A4, tužky, fixy, kříž pro vlastní pobožnost křížové cesty (dle možností)
 
průběh
  • Vytvoříme dvojice a  rozdělíme si mezi sebe 14 zastavení Křížové cesty (viz. Youcat 277). Kolik zastavení vyjde na každou dvojici, záleží na počtu účastníků. U  každého zastavení si představíme danou situaci a  vypíšeme si všechny postavy, které do scény patří a  nad jejich postoji k  trpícímu Kristu. (Každé zastavení na samostatný papír, postavy píšeme větším písmem, aby ho potom mohli všichni kolem přečíst. Můžeme si udělat i  poznámky k  charakteristice postav.) Zároveň si připravíme (písemně) rozjímání nad daným zastavením.
  • Společně se potom budeme zamýšlet nad všemi zastaveními (postupně), dotyčná dvojice představí postavy a  jejich charakteristiku.
  • Ve chvíli ticha si každý pokusí najít postavu, které se podobám, tedy sebe v postoji ke Kristu, který dnes a denně trpí v lidech kolem mne. Ve společenství, které spolu již nějakou dobu žije a snaží se sdílet svůj život s  Bohem, si pak můžeme vzájemně říct, v  kom jsme se našli.
  • Domluvme se na uspořádání pobožnosti křížové cesty (v kostele, v přírodě,...), kterou obětujeme za kříže nás samých a naší farnost, za naše postoje k trpícím. Můžeme na ni pozvat také ostatní farníky (podle možností a situace)
Náměty na konkrétní úkol pro život:
 
Zkuste si ve společenství stanovit na určitou dobu (týden, dva, měsíc...) nějakou konkrétní formu půstu, který budete obětovat za někoho trpícího nebo za obecné kříže. Nejde o  žádného „bobříka“, kterým byste si dokázali, jak jste dobří, ale jde o  krok lásky, sjednocení se s trpícími. Pokud zvolíte formu odřeknutí se něčeho, při které ušetříte nějakou korunu, můžete touto částkou pomoci tam, kde je potřeba. Například na nějaký projekt Papežských misijních děl, viz. www.missio.cz.
 
Popřemýšlej, která oblast tvého života z  víry je „křížem“ díky tvé nedůslednosti. Která rozhodnutí dostala trhlinu při první překážce, v  čem nejčastěji děláš kompromisy? Vyber si jednu věc – kamínek v botě, který nejvíc tlačí - na kterou si dáš v následujícím týdnu pozor. Přizvi k tvému snažení každé ráno nejlepšího spojence – Ježíše Krista, svěř mu své odhodlání i svou slabost a popros o pomoc.
 
Myšlenkové shrnutí
  • Každý z nás neseme ve svém životě něco z Ježíšova kříže a zároveň na něm zanecháváme něco ze sebe sama.
  • Ježíš jde se svým křížem po našich cestách, bere na sebe naše obavy, problémy, utrpení, sjednocuje se s těmi, kteří jakkoliv trpí. Neexistuje životní kříž, ať malý nebo velký, který by Pán nesdílel spolu s námi.
  • V  Kristově kříži se nachází všechna Boží láska, jeho nesmírné milosrdenství a  učí nás, abychom vycházeli ze sebe samých, šli druhým naproti, podali jim ruku a hleděli na ně s milosrdenstvím a láskou.

4. Modlitba

Kříže světa můžeme Pánu předkládat v každé modlitbě a tak být činní při díle spásy po vzoru Mariině, Veroničině či Šimonově a dalších.
 
Pomůcky:
Kříž, na který budeme psát – ideálně z prken, ale může být i vystřižen z papíru, 1 větší svíce, fixy
 
Kříž dáme doprostřed modlící se skupiny, zapálenou svíci necháme zatím mimo pozornost.
 
Píseň
 
Přečteme 2 Kor 1,2-7
 
Vlastními slovy pronášejme prosby za kříže světa; stačí říct, co je oním křížem, za který se chceme modlit. Tyto „kříže“ píšeme na náš kříž. Jako inspiraci můžeme vzít kříže, o kterých se zmiňuje papež František (viz výše). Když byl dán dostatečný prostor, položíme na střed kříže svíci, která symbolizuje Kristovo světlo, vítězství.
Poté moderátor završí modlitbu v tomto smyslu:
 
Pane Ježíši Kriste, setkáváme se v životě s mnoha obtížemi i tragédiemi. Děkujeme, že se těmto událostem nevyhýbáš, děkujeme, žes na sebe vzal kříž a  že ve tvém kříži je naděje a  síla pro každého trpícího. Vyznáváme, že zmrtvýchvstáním jsi ukázal, že máš řešení pro všechny kříže, děkujeme, že všechny tyto situace prozařuješ světlem naděje. Kéž jsme uprostřed křížů světa a našich bližních lidmi víry a naděje, jako tvá Matka.
 
Zdrávas Královno... 
 
píseň