1. slova Františka

„´Zpívejte Hospodinu píseň novou´ (Žl 96,1). Co je tato nová píseň? Nejsou to slova, ani melodie, ale píseň vašeho života, svolení ke ztotožnění vašeho života s životem Ježíšovým, osvojení si jeho cítění, jeho myšlení, jeho jednání. Ježíšův život je životem pro druhé. Je životem služby. 
 
Kvůli hlásání Ježíše se Pavel stal ´služebníkem všech´ (1 Kor 9,19). 
 
Evangelizovat znamená dosvědčovat v první osobě Boží lásku, překonávat svoje sobectví, sloužit, sklánět se k bratřím a mýt jim nohy, jako to činil Ježíš.

Kdo evangelizuje, je sám evangelizován, a kdo předává radost z víry, radost dostává. Drazí mladí, po návratu do svých domovů nemějte strach být velkodušní vůči Kristu, dosvědčovat jeho evangelium. Nést evangelium znamená nést Boží moc, vytrhávat a hubit zlo a násilí, ničit a bořit překážky sobectví, netolerance a nenávisti, stavět nový svět.“ (nedělní homilie)

„Buďte stále velkodušní vůči Bohu i bližním, nic se tím neztrácí, ba dokonce se získá obrovské bohatství života! Bůh volá k defi nitivním rozhodnutím, má pro každého svůj plán. Odhalit jej a  odpovědět na vlastní povolání znamená kráčet ke šťastné seberealizaci. Bůh nás všechny volá ke svatosti, k životu, jakým žije On, ale pro každého má jednu určitou cestu. Někteří jsou povoláni posvěcovat se založením rodiny skrze svátost manželství. Někdo dnes říká, že manželství ´není v módě´. V této kultuře dočasného a relativního mnozí říkají, že je důležité ´užít si´ tuto chvíli, že nemá cenu zavazovat se na celý život, přijímat defi nitivní rozhodnutí ´navždy´, protože se neví, co přinese zítřek. Já vás však žádám, abyste byli revolucionáři. Prosím vás, abyste šli proti proudu; ano, žádám vás, abyste se v tomto vzepřeli takovéto kultuře dočasnosti, která se domnívá, že nejste s to vzít na sebe odpovědnost, že nejste schopni opravdu milovat. Mám důvěru ve vás mladé a modlím se za vás. Mějte odvahu ´jít proti proudu´. A mějte také odvahu být šťastní. Jiného volá Pán ke kněžství, aby se mu naprosto daroval a  miloval všechny lidi srdcem Dobrého Pastýře. 
 
Další volá ke službě druhým v řeholním životě, aby se v klášterech oddali modlitbě za dobro světa, aby se v různých oblastech apoštolátu rozdali všem, zvláště těm nejpotřebnějším. 
Nemějte strach z toho, že vás Bůh volá! Stojí za to říci Bohu ´ano´ (jako to udělal Samuel). V něm spočívá radost.“ (dobrovolníkům)

2. Písmo

1 Sam 3, 1-10

„Chlapec Samuel přisluhoval Hospodinu pod Elim. Hospodin mluvil v té době zřídka a vidění nebylo časté. Jednoho dne spal Eli na svém místě; oči se mu počaly kalit, takže přestával vidět. Hospodinova lampa nebyla ještě zhasnuta a Samuel spal ve svatyni, kde byla Boží archa. Tu Hospodin zavolal: ´Samueli!´ On odpověděl: ´Tady jsem.´ Běžel k Elimu a řekl: ´Tady jsem, volal jsi mě.´ On pravil: ´Nevolal jsem tě,
vrať se a spi.´ Šel tedy spát. Hospodin zavolal podruhé: ´Samueli!´ Samuel vstal, šel k Elimu a řekl: ´Tady jsem, volal jsi mě.´ On odpověděl: ´Nevolal jsem tě, synu můj; vrať se a spi.´ Samuel totiž neznal Hospodina, protože se mu Hospodin ještě nezjevil ve slově. Hospodin zavolal opět Samuela, potřetí. Vstal tedy, šel k Elimu a řekl: ´Hle, tady jsem, volal jsi mě.´ Tu Eli pochopil, že chlapce volal Hospodin. Eli
proto řekl Samuelovi: ´Jdi spát. Bude-li pak volat, řekni: `Mluv, Hospodine, tvůj služebník poslouchá.‘ Samuel tedy šel spát na své místo. Hospodin přišel, zastavil se a  volal jako dříve: ´Samueli, Samueli!´ A Samuel řekl: ´Mluv, tvůj služebník poslouchá.´“

3. Metodika

Posaďte se a jeden přečte slova papeže, nad kterými se budeme dále zamýšlet.
 
Témata k zamyšlení (společnému i osobnímu)
  • Je můj každodenní život životem pro druhé? Jsem pozorný ke svému okolí a ochotný „přiložit ruku k dílu“. Je má služba nezištná, motivovaná láskou k  Bohu a  bližnímu? Nebo hraje roli vnější dojem, dobrá křesťanská image, případná pochvala, ocenění...? Jak překonávám svoji nechuť, lenost, sobectví?
  • Co hraje roli v  mých každodenních rozhodováních? Racionální úvaha, hlas svědomí, aktuální emoce, stres, mínění okolí, aktuální okolnosti, ...? Co vítězí? Zajímá mě, co na to desatero, povinnosti stavu, okolnosti? Vnímám vůli Boží jako recept nebo jako omezení? 
  • Co pro mě znamená vědomí, že Bůh mě volá ke svatosti a  ke konkrétní životní cestě? Je to pro mě radost, jistota a každodenní program? Nebo určitý strašák, obtížný úkol, před kterým zavírám oči a bráním se z obavy o svoji svobodu? Modlím se za rozpoznání Božího plánu se mnou a za ochotu k jeho naplňování? Důvěřuji, že Bůh mi skrze tento plán projevuje svoji lásku a nabízí plnohodnotný život? Nemám tendenci „vysmeknout se“ a vzít svůj život do svých rukou, podle svých představ?

Návrh společné aktivity

myšlenka k rozvinutí

Bůh má pro každého člověka připravenou konkrétní životní cestu. Mnohé zve do manželství, jiné ke kněžství nebo k  zasvěcenému životu. Jaké jsou tyto cesty? Jaké radosti a těžkosti nás na nich čekají? Vydat se na jakoukoliv z nich vyžaduje ochotu naslouchat, schopnost rozlišovat, odvahu rozhodnout se, vzít na sebe závazek a věrně nést důsledky rozhodnutí. Současná mentalita nám ale spíše radí „nevaž
se, odvaž se“.

pomůcky

Papíry a tužky

průběh

  • Vytvoříme tři skupiny, jejichž úkolem bude ujmout se jedné životní cesty (manželství, kněžství, zasvěcený život) a stát se jejími „obhájci“. Dělení může být buď nahodilé (přibližně stejně velké skupiny) nebo zájmové – tedy, že si každý vybere skupinu podle tématu, které ho zajímá (různě velké skupiny).
  • V  každé skupině si připravíme „obhajobu“ vybraného nebo přiděleného povolání tím, že si formulujeme odpovědi na následující otázky:
    1) Co nás motivuje pro toto povolání? Které motivy jsou dobré a které špatné?
    2) Jaké jsou jeho cíle a přínos?
    3) Jakou výbavu (předpoklady) pro život na této cestě potřebujeme?
    4) Co je pro toto povolání ohrožením? (vnitřní i vnější)
    Adresáty naší obhajoby budou naši vrstevníci, spolužáci, kamarádi.
  • Dále si připravíme (vhodnou, pozitivní) reklamu (slogan, píseň, scéna, apod.)
  • V další části předneseme ostatním obhajobu svého povolání, přičemž ostatní potom mohou klást doplňující otázky (např. max. 5 otázek ke každému  povolání). Nejde o to, aby tento „dialog“ byl vyhroceně konfrontační, ale abychom se učili vyjádřit a  obhájit své názory a zároveň si ujasnit vlastní pochybnosti – těžko se obhajuje to, s čím nejsem sám ztotožněn. Na závěr odprezentujeme svoji reklamu. 
  • Tuto aktivitu můžeme obohatit situačním rámcem – například druhou část pojmout jako „tiskovou konferenci“ (možné upravit prostředí, použít rekvizity, techniku,...)

Náměty na konkrétní úkol pro život

  • Uspořádejte si spolu pouť za nalezení a realizaci osobního povolání každého z vás. 
  • Pozvěte si na setkání postupně nějaký manželský pár, kněze, řeholníka (řeholnici), aby vám svědčili o jejich povolání.

Shrnutí témat

  • Ježíšův život je životem pro druhé, životem služby. Jsme pozváni, abychom ho následovali a  velkodušně dosvědčovali jeho evangelium – nesli Boží moc, vytrhávali a hubili zlo a násilí, ničili a bořili překážky sobectví, netolerance a nenávisti, stavěli nový svět. 
  • Bůh volá ke svatosti všechny lidi, ale pro každého má svůj plán, jednu určitou cestu a  volá nás k  defi nitivním rozhodnutím – navzdory současné kultuře dočasnosti. Odhalit tento plán, vzít na sebe odpovědnost a odpovědět na osobní povolání, znamená kráčet ke šťastné seberealizaci. Stojí za to říci Bohu ano – v něm spočívá radost.

4. Modlitba

V modlitbě nacházíme sílu k rozhodnutí žít po vzoru Krista a vidět velké věci, které pro nás Bůh připravil.

Pomůcky: Bible, pro každého jeden provázek (cca 50 cm), žluté a zelené lístky (pro snazší práci v jednom místě proděrované), větší svíce

Uprostřed hoří svíce. Každý má svůj provázek. Lístečky jsou na místě dostupném všem. 

Píseň

Modlíme se společně hymnus Flp 2, 5-11
Na žluté lístečky píšeme, jak vypadá nebo jak si představuji život s Bohem např. naplněný, radostný, veselý, pokojný, v hojnosti atd. (srov. Flp 2, 9)

Tyto lístečky navazujeme na jeden konec provázku.

Během toho moderátor může pronést tuto modlitbu:

Pane, stojím před Tebou a chtěl bych, aby tady bylo všechno, čím žiji. Ty mě dokonale znáš. Vždyť jsi mě celého stvořil. V mém životě není nic, co bych nedostal od Tebe. Tyto ruce, celé mé tělo, všechny moje schopnosti a nadání. Můj život a jeho smysl. A tak to chci teď všechno přinést před Tebe. Všechny mé úspěchy i pády, všechny mé vztahy, které prožívám, touhy, otázky, hledání mého srdce, všechny zmatky a nejasnosti. Ty se vším počítáš. Díky Pane, že mě přijímáš takového, jaký jsem. Nemusím nejdříve na sobě dlouho a tvrdě pracovat, abych se mohl ukázat před Tvou tváří. Mohu přijít hned. Takový jaký jsem. Nechci se lopotit se svým životem jen sám a spoléhat jen na sebe. Chci se úplně vrhnout do Tvé náruče. Vím, že Ty jsi ten nejlepší průvodce a  přítel. Tak na mě, prosím, pohlédni. Chci dělat všechno s  Tebou a pro Tebe. Tak, Pane, že budu v životě opravdu šťastný.

Na zelené lístečky píšeme naše prosby za ochotu a odvahu sloužit po Ježíšově vzoru (např. „Dej mi, prosím, ochotu navštívit častěji nemocnou tetu.“) a schopnost najít a rozhodnout se pro životní cestu, na níž mě Pán volá.

Zelené lístečky navazujeme na druhý konec provázku.

Nyní pokládáme provázky tak, že žlutými lístečky jsou blíže ke svíci.

Návrh modlitby: Bože, ty sám jsi naším cílem. U tebe, ve tvé blízkosti je život v plnosti, v radosti, štěstí a naplnění. Děkujeme ti, že každého z  nás voláš po originální cestě a  prosíme tě, abychom touto cestou kráčeli s rozhodností našeho Mistra a Pána Ježíše Krista. 

Moderátor zakončí souvislou citací dvou biblických veršů: „Mluv, tvůj služebník poslouchá.“ (1Sam 8, 10b) Vtom jsem uslyšel hlas Panovníka: „Koho pošlu a  kdo nám půjde?“ I  řekl jsem: „Hle, zde jsem, pošli mne!“ (Iz 6,8)

Píseň